Chmel je důležitou technickou plodinou pěstovanou pro sklizeň hlávek, které jsou nezbytnou surovinou pro výrobu piva. Hlávky dávají pivu charakteristickou nahořklou chuť a současně působí jako konzervační prostředek, rozhodující měrou se podílí na celkové chuti piva. Je vytrvalou rostlinou, na jednom pozemku vytrvává 20, 30 i více let.
Chmelařská oblast Žatecko má příznivé půdní podmínky. Poskytuje chmel výborné kvality, považovaný za standard světové jakosti. Nejvyužívanější odrůdou při výrobě českého piva je Žatecký poloraný červeňák, výsledkem šlechtění jsou i další odrůdy jako například Agnus, Premiant, Harmonie, Rubín nebo Sládek.
Pozemek před výsadbou v jednoročním předstihu dokonale vyhnojíme vápenatými, organickými i průmyslovými hnojivy, dokonale prokypříme a promícháme jednotlivé vrstvy půdního profilu rigolovací orbou. Před výsadbou pozemek dokonale urovnáme smykováním a vláčením. Do doby výsadby by měla být postavena chmelnicová konstrukce.
Chmel raší ze země již v březnu, ale výhonů je mnoho a jsou slabé a nevyrovnané, a proto se provádí řez chmele. Ten spočívá v odříznutí výhonů a nového dřeva. Nové výhony jsou pak silnější a vyrovnanější protože jich není tolik. Musí se však postupovat tak, aby nebylo poškozeno staré dřevo, jinak by mohlo dojit k odumření celé babky.
Úklid chmelnice po předchozí sklizni: Odstřiháváme ponechané zbytky rév nad povrchem půdy, odříznuté části odvážíme a likvidujeme mimo chmelnici. Následuje vláčení chmelnice s použitím speciálních bran, které umožní vyčistění chmelnice od zbytků rostlin a chmelových drátků, a jejich likvidace mimo chmelnici.
Hnojení chmelnice na podzim: Jedenkrát za 3 roky hnojíme organickými hnojivy, jedenkrát za 3 – 4 roky vápníme, každoročně aplikujeme podzimní dávku fosforečných, draselných a hořečnatých hnojiv.
Podzimní zpracování půdy: Základem je orba meziřadí speciálním oboustranným víceradličným neseným pluhem. Dochází k prokypření utužené půdy v meziřadí, umožňuje zapravení hnoje a zeleného hnojení, je nezbytná při silnějším zaplevelení. Příznivě působí na provzdušnění půdy, rozvoj půdní mikroflóry, mineralizaci živin a rozvoj kořenového systému.
Dosazení chybějících (vyhynulých) rostlin ve chmelnici: Provádíme na základě předchozí inventarizace chmelnic. Prázdná místa dosazujeme předpěstovanými jednoletými chmelovými rostlinami, zpravidla v intervalu 6 – 7 let.
Vláčení chmelnice v kombinaci s jarní aplikací minerálních hnojiv: Vláčení chmelnice provedeme ihned, jakmile to vlhkostní podmínky dovolí. Provedeme hrubé urovnání povrchu chmelnice, rozmetáme jarní dávku hnojiv. Následným vláčením prokypříme a urovnáme povrch půdy do roviny, zároveň zapravíme do půdy hnojiva.
Mechanizovaný řez: Představuje základní pracovní operaci na jaře. Řezem jsou od babky odstraňovány přírůstky nového dřeva a částečně postranní oddenky. Tím udržujeme babku v požadovaném tvaru a hloubce, omezujeme její rozrůstání do stran. Provádí se v období dubna, konkrétní termín závisí na lokalitě, odrůdě, stáří chmelnice a organizačních možnostech.
Zavěšování chmelovodů: Se zavěšováním chmelovodů je nutno začít ihned po jarním řezu a ukončit jej nejpozději v 1. dekádě května. Používá se ocelový drátek, horní část drátku je upevňována na podélný drát chmelnicové konstrukce pomocí háčku, spodní část drátku se upevní do půdy vedle rostliny pomocí pícháku ve směru řadu. Ke každé rostlině zavěšujeme 2 chmelovody kolmým vedením ve tvaru písmene V otevřeného z řadu.
Zavádění chmele: K zavádění přistupujeme přibližně na začátku 2. dekády května. Doposud se provádí ručně, z jedné rostliny vybereme stejně dlouhé, středně velké, zdravé a nepoškozené výhony, rostoucí ze středu rostliny, které otočíme doprava kolem chmelovodu. Na každý chmelovod zavádíme 2 – 3 výhony. Druhé zavádění (opravné) provedeme při výšce 130 – 150cm, poškozené výhony nahradíme výhony rezervními nebo opožděně vyrašenými. Při třetím zavádění (kontrolním) při výšce rostlin zhruba 200 cm zkontrolujeme správnost vinutí výhonů (1. dekáda června).
Kultivační práce ve chmelnici: Po zavedení chmelových výhonů a při výšce rostlin 170 – 200 cm k rostlinám přioráváme vrstvu zeminy. Lze provést i druhou přiorávku při výšce rostlin 500 – 600 cm. Meziřadí kypříme podle potřeby 2 – 3x pomocí kypřice. Kultivační zásahy je možné kombinovat s použitím herbicidů.
Letní aplikace herbicidů: V červenci ničíme vzešlé a vzrostlé plevele v řadách rostlin, kde je není možné likvidovat kultivačními zásahy. Koncem června v případě potřeby zajistíme chemické dočištění chmele od opožděně vyrašených výhonů. Koncem července až začátkem srpna zajistíme letní desikaci chmelnice (ničení spodních listových pater).
Znovuzavádění odkloněných vrcholů rostlin, zavěšování spadlých rostlin: Při větších větrech a letních bouřkách dochází k odklonění vrcholů rostlin i k pádu rostlin na zem. Tyto práce provádíme podle potřeby i vícekrát během vegetace až do doby sklizně. Odkloněné výhony zavádíme při nižší výšce rostlin ze země pomocí krátké tyče, později pomocí pojízdných výškově stavitelných plošin.
Přihnojování během vegetace: Aplikujeme především dusíkatá hnojiva (před přiorávkou, před květem) a dále ostatní chybějící živiny zjištěné listovými analýzami, aplikujeme mimokořenovou výživu.
Ochrana chmele proti chorobám a škůdcům: Jedná se o velmi důležitý zásah, který musí být zajišťován na vysoké úrovni, neboť výrazně ovlivňuje výnos a zejména kvalitu hlávek. Zásahy se řídí metodickou příručkou pro ochranu chmele.
Závlaha chmele: Zvýšené požadavky na vodu má chmel ve 2 obdobích - pazochování až začátek kvetení (1. polovina července), období tvorby hlávek (konec července až polovina srpna). Při nedostatku srážek v těchto obdobích je pak výhodné zajistit doplňkovou závlahu.
Sklizeň chmele nastává po dosažení technické zralosti – hlávky jsou uzavřené, při zmáčknutí pružné, žlutozelené barvy s přirozeným leskem, mají vysoký obsah lupulinu a typickou jemnou chmelovou vůni. Začátek sklizně spadá přibližně do období po 20. srpnu, optimální zralost se dostavuje přibližně mezi 25. – 28. srpnem, sklizeň by měla být ukončena během 14 – 16 dnů. Sklizeň je prováděna mechanizovaně a probíhá ve 2 fázích.
V 1. fázi jsou chmelové rostliny odstřihávány 100 – 130 cm nad zemí, strhávány ručně nebo pomocí strhávače umístěného na traktoru a nakládány na chmelové návěsy, dopravovány k stacionárním česacím strojům. Dovážené rostliny musí být čerstvé a nezavadlé, interval mezi odstřihnutím a česáním co nejkratší, jinak dochází k poškozování hlávek při česání (rozplevení hlávek). Doprava rostlin a vlastní česání musí být organizačně sladěny, nelze rostliny odstřihávat do zásoby.
Ve 2. fázi se na stacionárním česacím stroji oddělují hlávky od ostatních částí rostliny, odpad listů a rév je odvážen ke kompostování. Správné seřízení česacího stroje omezuje poškození hlávek, zmenšuje podíl příměsí, snižuje ztráty při česání.
Mechanizačně je firma soběstačná pro sklizeň chmele i obilovin. Sklizeň obilovin a řepky provádí dva kombajny Massey Fergusson. Jedná se o moderní typy kombajnů světové značky. Pole po nich zůstává čisté a sklizeň probíhá beze ztrát. Obilí sklízejí dva kombajnéři a tři odvozci. Veškerá produkce je ihned odvezena do výkupní firmy.
Na sklizni chmele se podílí devět česacích strojů a šest pásových sušáren. Traktory se strhovacím zařízením si samy strhnou révy na chmelnici a dopraví je k česací lince. Zde jsou keře navěšeny na česací dráhu a vtaženy do česacího zařízení, kde po několika technologických operacích se hlávky oddělí od listů a rév.
Očesané hlávky intenzivně dýchají, zvyšují teplotu, vykazují vysokou vlhkost, hrozí nebezpečí zapaření až znehodnocení (ztráta lesku, změna základního odstínu barvy, negativní dopad na celkovou kvalitu hlávek), proto musí být urychleně dopraveny na sušárnu.
Interval mezi česáním a sušením nemá překročit 2 hodiny, při delším intervalu nutno zajistit jejich provzdušňování. Z tohoto důvodu musí být sladěna výkonnost česání a sušení.
Sušení probíhá na komorových nebo pásových sušárnách po dobu 6 – 9 hodin. V průběhu sušení nutno zajistit maximální cirkulaci sušícího vzduchu a dokonalý odvod uvolněné vlhkosti, aby nedošlo k zapaření hlávek.
Usušené hlávky jsou křehké, snadno se rozpadají a poškozují, nejsou schopné další manipulace. Proto musí dojít k úpravě vlhkosti. Toho dosáhneme buď samovolným přijmutím vlhkosti z okolního prostředí v průběhu 2 – 4 týdnů (rozložení hlávek do nízké vrstvy, opatrné přehazování a podle potřeby i kropení) nebo na speciálním zařízení – v klimatizační komoře. Klimatizační komora zpravidla navazuje na pásovou sušárnu.
Takto upravené hlávky se ihned lisují do transportních žoků o hmotnosti 60 – 70kg. Každý žok je samostatně zvážen, opatřen štítkem s potřebnými údaji, zaplombován v horní části a zapsán do výkazu dodávky označeného chmele. Takto zabalené hlávky jsou poté převezeny do centrálního skladu.
V centrálním skladu se provede vyvzorkování chmele a jeho ověření, bez kterého by se nemohl vyvážet do ciziny. Kvalita hlávek se posuzuje laboratorním rozborem a subjektivním posuzováním porovnáváním průměrného vzorku s typovými vzorky. Chemickou analýzu chmele na obsah alfa hořkých látek, vlhkost, chmelové příměsi nebo rozplevelení provádí Chmelařský institut v Žatci.
Na základě obou dílčích hodnocení (bonitace) se provede stanovení konečné ceny chmele. Když je takto chmel s doklady připraven, naloží ho zaměstnanci ve skladu Gorký v Žatci do kamionu a je odvezen na další zpracování firmě Joh. Barth do Sant Johannu.